Romové jsou zlatý důl

V první řadě bych nerad, aby vznikl dojem, že Romové obecně jsou sociálně vyčlenění a že jejich/naše integrace do společnosti se týká celé jedné národnostní menšiny občanů ČR. Mnozí z nás jsou integrováni do společnosti, spousta z nás Romů se necítí být sociálně nezačleněna. Pokud bych ve svém blogu použil slovní spojení jako: Romská integrace, nebo sociální začleňování Romů, tak vězte, že nehovořím v obecné rovině a prosím vás o takové nazírání. Děkuji. Na druhou stranu všichni občané této země pociťujeme, že tu nějaký problém skutečně je a že by bylo zapotřebí tento začít konečně řešit. Nikoliv řešit tak, aby se co nejdéle řešilo a bylo na chleba pro armádu absolventů sociálních fakult a další expertů. Nýbrž řešit efektivně, nehledě na popularitu nutných opatření

 Pokud bych měl novodobou historii našeho státu za jejích 25 let nějak objektivně hodnotit ve smyslu řešení romské problematiky. Tak v zápalu skepse a trudomyslnosti nemám dostatek spisovných slov ve své hlavě. Sedím u té klávesnice a uvědomuji si, že bych nejspíš asi s tímto pocitem dokázal právě teď sepsat celý slovník vulgarismů, ale nedaří se mi vypotit nic pozitivního. Já skutečně nevidím v této věci nic, co bych mohl nazvat dobré řešení, krok správným směrem, východisko ze situace, atd. To pochopitelně neznamená, že by se v této věci nic nedělo. Dělo se toho naopak mnoho. Mnoho zbytečného, mnoho neúčinného, mnoho předraženého a mnoho věcí se popsalo ve výročních zprávách (papír snese hodně a tvůrci těchto výročních zpráv jsou skuteční mistři v popisování vlastních úspěchů). Pravidelně v určitých periodách vychází nová Koncepce romské integrace. Je tu Strategie romské integrace. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Dekáda romské inkluze. Máme vlastní Radu vlády pro záležitosti naší menšiny, ostatní národnostní menšiny mají smůlu a musí jim stačit, že jsou v Radě vlády pro národnostní menšiny (i v této Radě vlády pro národnostní menšiny, máme my Romové své zastoupení a pak že se toho dělá málo). Mohl bych pokračovat a sypat z rukávu další a další příklady toho co se za poslední roky mělo stát prostředkem k vyřešení. Mimochodem vláda ČR svým usnesením shora zmíněné i nezmíněné dokumenty vždy posvětila nejspíš v očekávání světlejších zítřků.
Před necelými deseti lety jsme se díky GAC a jejich analýze objednané pro potřeby MPSV ČR dozvěděli, jak moc dramatické to ve skutečnosti je. Rok 2006 byl tím rokem, kdy se začalo veřejně hodně probírat téma sociálně vyloučených romských lokalit. Výzkum prokázal, že tu v naší zemi máme 300 sociálně vyloučených romských lokalit (takových romských ghett), kde jejich obyvatele počítáme v řádu deseti tisíců a kde je nezaměstnanost 80 % a více, kde můžeme vyvěsit vlajku a děkovat Bohu, když místní děti dochodí alespoň Základní školu. Do těchto lokalit se v následujících letech nahrnula armáda sociálních pracovníků z nevládních neziskových organizací a začali řešit, vznikla Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách a začala také řešit. Řešilo se a implementace opatření řešících stojí finance. I řešitel chce výplatu za práci ( není placen úkolově to by umřel hlady, ale hodinově a pochopitelně adekvátně štědře ke svému bakalářskému titulu z oboru sociální práce). Vyčlenily se vládní prostředky, evropské fondy, MPSV dalo k dobru několik otevřených výzev a podávali se granty a žádalo o dotace a miliony lítali. Nějakých deset let se teda analyzovaný a jasně definovaný problém řeší. Řeší se celkem za velké peníze. Po těch letech a množství podpořených projektů by jeden myslel, že miliardy došly tam, kam měly a jejich utracení přinese výsledek. V současné době zhruba deset let po té, se vypracovala znova analýza ohledně sociálně vyloučených romských lokalit. A po vyčerpání miliard na dotacích k realizování projektů zaručujících integraci Romů a vyřešení sociálního vyloučení Romů se stalo něco nepochopitelného. Všichni ti experti na problematiku, všichni ti absolventi sociálních fakult, všichni ti zapálení pro věc, všichni ti prvoplánoví Romofilové se svými dobráckými úsměvy, prostě situaci nevyřešili (tak jasný, je to přeci běh na dlouhou trať), nezlepšily (určitě mnoho klacků pod nohama a nálady ve společnosti nepřály zdárnému vyřešení) a dokonce ani neudrželi v původních černých číslech (rozmohly se totiž doposud neobvyklé nešvary jako třeba obchodování s chudobou a rozmohla se diskriminace). V sociálně vyloučených romských lokalitách je oproti původním (rok 2006) osmdesáti tisícům, nyní (rok 2015) již nějakých sto deset tisíc obyvatel. Takže nikoliv cesta z ghetta, ale příchod dalších 30 tisíc obyvatel do ghetta. Z těch 300 sociálně vyloučených romských lokalit je po deseti letech (usilovné práce na integraci Romů v naší zemi), už 600 sociálně vyloučených romských lokalit. Stalo se něco, co zdravým selským rozumem nelze pojmout, ale co nepochybně nějaký expert na sociální začleňování například z Člověka v tísni vysvětlí jednou větou a nejspíš i přesvědčí o své „pravdě“ spoustu lidí. Proč právě organizace ČvT? No proto, že veřejně avizují, že od roku 2006 pracují s obyvateli sociálně vyloučených lokalit v rámci Programů sociální prevence (PSI). V současné době působí pracovníci PSI v 60 městech v České republice. Celý tým tvoří okolo 200 zaměstnanců, mezi které patří terénní sociální pracovníci, poradci, vzdělávací pracovníci, koordinátoři. A sociálně vyloučených romských lokalit světe div se, všem poradcům a koordinátorům navzdory, od roku 2006 neubylo. Jejich počet se naopak zdvojnásobil a to nehledě na tvrdou dřinu týmů z ČvT. Jsem si pochopitelně vědom toho, že například ředitel těchto PSI Jan Černý by mi na jednom odstavci vysvětlil, jak moc se pletu. Snad ani nechci počítat, kolik do toho všeho celkem, do všech projektů, všech organizací, ale i obcím (neb i ony zvesela grantují se zájmem o romskou integraci), bylo mezi lety 2006 – 2015 napumpováno peněz z MPSV, z ESF fondů, dotací a grantů z jiných zdrojů. Pohybujeme se, v řádu miliard o tom není pochyb. Za miliardy bylo dosaženo zhoršení výchozího stavu? Je to normální? Tím nechci tvrdit, že všechny nevládní neziskové organizace zaměřující se na integraci Romů a sociální začleňování, jsou k ničemu, ve své činnosti skutečně neefektivní a sledují jen svůj vlastní zájem. Znám minimálně dvě, které jsou efektivní, jde jim skutečně o pozitivní změnu situace a mají úroveň.
Abych však jen nekritizoval všechny kolem. Romové jako statický objekt a cíl sociálního inženýrství mají také spoustu másla na hlavě. Ti z nás, kteří mají schopnosti a zejména možnost učinit něco pro obecní blaho naší komunity, mají morální povinnost toto činit. Musí se soustředit na ty nejpotřebnější a nejchudší, kteří to od nich očekávají, protože věří, že zajistí pozitivní změny k lepšímu. Tito schopní Romové s možnostmi, však absolutně selhali. Buď se z takových jedinců stali a stávají systémový kolaboranti, kteří svojí přítomností na teplém místečku dělají alibi těm, co nic vyřešit nechtějí. Nebo se sdružili a hned toužili po spolupráci se státními institucemi, což avizovali ve svém prvním veřejném prohlášení a ČTK měla žně. K žádné extra dlouhodobé a plodné spolupráci nikdy nešlo. Pokud ano a pokud je taková spolupráce účinná a dlouhodobě klíčová pro zmíněné státní instituce, tak super. Jen se obávám, že je tato spolupráce absolutně tajná, protože se o ní veřejně neví a ČTK nepíše. Když však takové party romských elit a myslitelů vznikaly (tu v Brně, tu v Praze, tu v Svinošicích) měli našlápnuto a sebedůvěrou zářili. Ať už to byly Mladí Romové (jejich název) se svým Krizovým štábem, nebo to byla padesátka Romů většinou ve zralém věku (doslovná citace z jejich prohlášení ta zmínka o zralém věku) atp., vždy měly a mají něco společného. Vždy tu je zjevný mediální zájem a jistá senzace, ale jen na startovní čáře. Činnost a následné úspěchy spolupráce při řešení, nebo dokonce vyřešení situace nikde zmíněny nejsou. O tom se mediálně mlčí a tak se nabízí závěr, že tyto bubliny splaskávají ještě rychleji, než se nafoukly. Proč se tyto spolky zjevně inteligentních a nejspíš vzdělaných Romů nezaměřili na přímou práci se soukmenovci v lokalitách, nezačali pomáhat těm nejpotřebnějším přímo a za přispění vlastních kapacit, je nepochopitelné. Nepracovali a nepracují, na sociálním povznesení chudých Romů. Nešíří uvnitř komunity mezi obyčejnými chudými Romy myšlenku emancipace. Nechápou emancipaci jako společenský a historický jev vymanění se vlastní silou z nerovnoprávného postavení. Chtějí být vymaněni společností, kde se cítí být utlačováni. Jak paradoxně a stupidně zní? On je to, ale fakt, absolutní většina těchto chtěla a chce být hlavně partnerem do dialogu, nejlépe pro vládu ČR. Nechápou, že bez masivní snahy a úsilí většiny Romů po emancipaci, může společnost zajistit jen individuální rovnoprávnost. A ta tu ošetřena je celkem obstojně. Je teda nepochopitelné co na té vrcholné úrovni v dialogu se státními institucemi (nejlépe s vládou ČR) chtějí pro blaho národa a povznesení komunity učinit. Elita romského národa sdružená ve zmíněných spolcích a s výsledky své činnosti, které jsou neznámé, působí bezpohlavně, bezzubě, nemastně neslaně. Neschopnost těchto našich romských mudrců vložit se za těch 25 let účinně do řešení situace a vlastním přičinění zlepšit postavení nejchudších a nejvíce zbídačených Romů živořících v sociálně vyloučených lokalitách svědčí o tom, jak moc neschopní jsou.

zdroj: blog.aktualne.cz/blogy/drahomir-radek-horvath.php?itemid=25335

Nová česko-romská skupina bude v Děčíně bojovat proti obchodu s chudobou i problémům v soužití

V Děčíně vzniká česko-romská skupina, jejímž hlavním úkolem bude jednání s místními úřady a řešení konkrétních problémů, které se objevují v souvislosti se stěhováním nových obyvatel do města z více či méně vzdálených sociálně vyloučených lokalit. Píše o tom server iDNES.cz.

Přestože podle informací Českého statistického úřadu počet obyvatel ve městě spíše klesá, což v květnu 2013 označil Děčínský deník dokonce za alarmující, server iDNES.cz přišel ve svém článku s informací, že se za poslední rok do Děčína přistěhovalo několik stovek osob. Tato skutečnost podle iDNES.cz přináší i různé konfliktní situace týkající se sžívání "nových" a "starých" Děčíňanů.

Proto se místní starousedlíci - romští i neromští - rozhodli společně ustavit skupinu, která by se svou činností a přímou prací s nově příchozími rodinami snažila případným potížím předcházet a řešila by ty již vzniklé. „Mně velmi vadí, že všichni chtějí rozhodovat o Romech, ale nikdo s Romy. Jsem proto moc rád, že skupina vznikla a že potáhneme za jeden provaz,“ řekl pro server iDNES.cz René Ferko, jeden ze čtyř Romů, kteří budou ve společné skupině pro jednání s úřady.

Radek Drahomír Horváth, pracovník Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva a také externí spolupracovník serveru Romea.cz, je za vznik pracovní skupiny velmi rád. „Pro mě je stěžejní, že je to poprvé, kdy je v týmu vyvážený počet Romů a Čechů. Často se mi v minulosti stávalo, že jsem jako jediný zástupce romské komunity v rámci nějaké pracovní skupiny nebo naopak člen pracovní skupiny složené výhradně z romských účastníků neměl šanci protlačit nepopulární, avšak efektivní opatření. Když jste přehlasován popadesáté, dostaví se frustrace a znechucení nad marností počínání. Proto se nedivte, že právě teď jsem nadšený. Věřím, že to bude mít skutečně efekt,“ uvedl pro server Romea.cz Radek Drahomír Horváth.

V současné době pracovní skupinu tvoří osm osob, z toho jsou čtyři Romové, a další schůzku mají naplánovanou na tuto neděli. Mezi jejich činnosti by měla patřit nejen terénní práce v místech obývaných převážně Romy, ale také komunikace s radnicí, prostřednictvím které chtějí působit i na majitele zdevastovaných nemovitostí, v nichž „obchodníci s chudobou“ často Romy z okolí ubytovávají.

„Požadujeme, aby radnice důsledně tlačila na majitele nemovitostí. Chceme, aby nemovitosti byly v naprostém pořádku jak po technické, tak i po hygienické stránce. Některé domy jsou totiž tak zdevastované, že ohrožují okolí, jsou plné myší, hmyzu, plísní. Takové domy je nutné dát do pořádku,“ vyjmenoval pro server iDNES.cz některé požadavky jeden z členů skupiny Přemysl Vonka.

zdroj: www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/nova-cesko-romska-skupina-bude-v-decine-bojovat-proti-obchodu-s-chudobou-i-problemum-v-souziti

Radek Drahomír Horváth: Co dokáže jeden úderný titulek a perex

Je to právě 24 hodin od chvíle, kdy byl na iDnes.cz zveřejněn článek, který v textu celkem neutrálně a objektivně informuje o události, které jsem byl osobně přítomen. Avšak naprosto šílený titulek a zavádějící perex degradují tento článek a moji osobu staví do pozice, která není vůbec příjemná. Telefon drnčí neustále a já pořád dokola vysvětluji, že jde jen o rétoricky přepálený úvod k popisu velice zajímavé události. Takže na rovinu, aby bylo jasno, tady a teď předkládám svůj postoj.

Termíny jako BOJOVAT PROTI NEPŘIZPŮSOBIVÝM PŘISTĚHOVALCŮM, nebo ZBAVIT DĚČÍN NEPŘIZPŮSOBIVÝCH PŘISTĚHOVALCŮ evokují všelicos, konflikt, násilí, přenesení problému za hranici města, navíc za aktivní asistence místních Romů a v neposlední řadě nedefinují neutěšenou situaci v našem městě dostatečně komplexně, nýbrž poukazují na jeden problém, jako by radikálním vyřešením tohoto měl panovat mír.

Jenže problematické soužití romských obyvatel našeho města s těmi českými má spoustu důvodů. Problém nevyřeší zaměřit se jen na jeden aspekt. Popasovat se s migrací v rámci regionu radikálně, bez uvážení, by mělo za následek hromadění obyvatel za hranicí města či okresu. Pokud by se toto neuvážené počínání rozmohlo, za chvíli bychom měli zaděláno na další sociálně vyloučené lokality na hranicí našich měst, sami bychom tyto přímo vytvářeli. Tam by zamířili všichni ti, jichž se chtěl někdo zbavit.

Takže pokud jde o mě, nepočítejte s nějakým bojováním/zbavováním. Spíše se připravte na začleňování, aktivizaci rodin a aplikaci efektivních opatření s využitím příkladů dobré praxe. To vše v netradičním pojetí, protože nyní budou Romové sami participovat na řešení situace a aplikaci opatření v praxi. Opatření, na jejichž tvorbě se také budou Romové podílet. A právě místní Romové ve spolupráci s českými členy této pracovní skupiny budou mimo jiné dávat podněty směrem k místní samosprávě.

Zásadním předpokladem je, že místní Romové se vloží do přímé práce s rizikovou skupinou. Bude se jednat o podíl skutečně vyvážený, protože pracovní skupina, která tento týden vznikla, má paritní zastoupení. Členové jsou z poloviny romští obyvatelé našeho města a druhou polovinu tvoří české osazenstvo. Své zástupce si přítomní starší romští starousedlíci zvolili sami. Na místě jim dali důvěru a zmocnění jednat v zájmu komunity a obce. Většina z těch zvolených s tím trochu počítala, jeden byl šokován. Já.

Na akci jsem byl nikoliv jako člen, ale jako novinář, externí redaktor serveru Romea.cz. V průběhu sběru informací pro reportáž a focení zápalu přítomných jsem nemohl jinak a občas se zapojil do diskuze, až jsem zabředl do témat a jejich řešení tak hluboko, že bylo záhy po novinařině. Když přišlo na nominace zástupců, bylo opakovaně z romského koutku vyřčeno moje jméno. Nepřihlásil jsem se, ale byl jsem určen, zmocněn a vybrán. To je morální závazek a svou činnost nemíním začít nemorálním počinem, který evokuje úderný titulek z článku na serveru iDnes.

V neposlední řadě podotýkám, že jako pracovník Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva razím poněkud jiné ideologie a teorie v praxi osvědčené. S lidmi ve složité životní situace pracujeme bez rozdílu barvy kůže a při řešení problémů asistujeme a poskytujeme kvalitní službu v souladu se standardy všem bez rozdílu. Tam jsem se naučil být efektivní a nikoliv řešit radikálně, polovičatě a krátkodobě.

První zasedání bylo spíše seznamovací, bez výstupu a projednávání konkrétních opatření. Tento týden proběhne druhé, na které si romská část pracovní skupiny již zpracovala konkrétní návrhy do diskuze.